Vyberte možnost Stránka

sůl v oceánech a mořích

sůl v oceánech a mořích
Co je slaná voda a z čeho je tvořena?

Slaná voda je voda z moří, oceánů a slaných jezer, která obsahuje chemické látky. Tyto látky způsobují její slanost – salinitu, která je rozdílná, zároveň je rozdílná i hustota a teplota mrznutí oproti sladké vodě.
Jistě vás několikrát napadlo, proč zrovna voda v oceánech a mořích je slaná, resp. kde se ta slanost bere? Vysvětlení pochází z několika zdrojů.
Jedním z nich je, že zvětrávání hornin na pevninách. V důsledku zvětrávání a uvolňování nejen solí a dalších látek, jsou pak pomocí vod odnášeny do moří. Podobný cyklus se děje i na mořských dnech. 

Zajímavost: Měli byste vědět, že průměrná salinita je 3,5 %, tzn. v každém kg mořské vody je zhruba 35 gramů solí různého druhu. Z toho zhruba 85 % tvoří chlorid sodný – neboli kuchyňská sůl. Ale obsahuje to také další nečistoty a zbytky organismů. Proto i když vezmeme 1l vody, necháme odpařit a zůstane sůl, nikdy nebude její salinita stejná díky neustálému proudění.

Dalším zdrojem jsou výbuchy podmořských sopek, které uvolňují lávu. Mořská sůl s ní reaguje a rozpouští látky v ní.
Neopomenutelné je i pronikání vody do prasklin, které jsou hluboko na dnech oceánů v oblastech takzvaných středooceánských hřbetů. Tady naleznete horniny velmi horké a zároveň zde často vytéká na dno láva. Díky ohřevu vody v prasklinách se tu podstatně lépe rozpouštění soli z okolních hornin a tyto soli se potom dostávají do moří.

Zajímavost: Mimo chloridu draselného lze v mořích najít také křemík a vápník a různé plyny (dusík, kyslík i CO2). Ačkoliv řeky přinášejí velké množství těchto látek, podstatná většina je využita mořskými živočichy (třeba koráli, plži a mlži) pro zabudovávání do schránek nebo koster. Křemík je využit mikroskopickými řasami rozsivky na stavbu buněčných stěn.

Zajímavost: Průměrná hustota mořské vody na Zemi je 1,025 g/ml na povrchu oceánů. Má tedy větší hustotu než sladká voda (ta dosahuje maximální hustoty 1,000 g/ml při teplotě 4 °C). Takto slaná voda mrzne v průměru při teplotě -1,8 až -2 °C.

Toto jsou tedy nejčastější příčiny slanosti mořské vody dle současného vědeckého poznání. Existuje ovšem ještě několik nedořešených otázek:
„Proč se různé soli vyskytují všude na světě v prakticky stejných poměrech, ačkoliv se slanost (salinita) jednotlivých moří výrazně liší?“ Zkusíme pro vás zjistit. 

Zdroj: Prirodovedci, Foto: Pixabay

O autorovi